Experimentální archeologie (EXP)

 

 

Vyučující: PhDr. Ivana Pleinerová, CSc. (Archeologický ústav AV ČR Praha)

Obsah: Metodika experimentu, stanovení jeho možností a omezení. Oblasti tradičních činností, v nichž se experiment používá: v řadě výrobních odvětví, nejúspěšnější bylo jeho využití např. při hutnění železa nebo při výpalech keramiky, při nichž se i po stránce dokumentace dosáhlo velmi dobré úrovně. Rekonstrukce pravěkých a časně historických staveb, a to zvláště z hlediska metodického ve stanovení zásad takové práce, dále v odlišení "dynamické" rekonstrukce, při níž je sledován pracovní postup od rekonstrukce "statické", u níž jde především o konečný výsledek. S touto problematikou souvisejí archeologické skanzeny, často označované jako experimentální střediska, ať již právem, či nikoliv. Mají rozdílný charakter, oscilující mezi odborným a komerčním zaměřením. Přehled o evropských skanzenech a o situaci na českém území (bude zmíněn i popularizační význam těchto zařízení). Některé dlouhodobé komplexní pokusy, především z oblasti zemědělství.

Literatura:seznam literatury se rozbalí po kliknutí na příslušnou kategorii.

 Teorie experimentu, stavební pokusy a rekonstrukce, experimentální střediska a muzea ve volné přírodě 
Ahrens, C. 1990: Wiederaufgebaute Vorzeit. Archäologische Freilichtmuseen in Europa, Neumünster.
Böhm, K. - Weny, H. 1990: Rekonstruktion eines linienbandkeramichen Bauernhauses für die Landesgartenschau Straubing 1989, Experimentelle Archäologie, Oldenburg, 22-30.
Coles, J. 1979: Experimental Archaeology, London.
Luley, H. 1990: Die Rekonstruktion eines Hauses der Rössener Kultur im Freilichtmuseum Oerlinghausen, Experimentelle Archäologie, Oldenburg, 31-44.
Lüning,J. 1991: Bemerkungen zur experimentellen Archäologie, Experimentelle Archäologie, Oldenburg, 15-18.
Malina, J. 1980: Metody experimentu v archeologii, Studie AÚ ČSAV v Brně 8, sv.1, Praha.
v. Müller, A. 1986: Museumsdorf Düppel, Berlin.
Pleiner, R. 1961: Experiment v archeologii, Památky archeologické 52, 616-622.
Pleinerová, I. 1986: Experiments with building old slavic Houses and living in them, Památky archeologické 77, 104-176.
Pleinerová, I. - Neustupný, J. 1987: K otázce stravy ve staroslovanském období. (Experiment v Březně), Archeologické rozhledy 39, 90-101, 117-119.
Reynolds, P.J. 1979: Iron age Farm. The Butser experiment, London.
Šolle, M. 1953: Staroslovanská dvojitá brána na staré Kouřimi a její rekonstrukce, Památky archeologické 44, 347-363.

 Některé výrobní pokusy 
Experimentelle Archäologie in Deutschland, Oldenburg (vychází od r. 1990 v nepravidelných intervalech, týká se všech druhů experimentu).
Archéologie experimentale, Cahier No 2. Experimentations et analyses en céramologie préhistorique, Archeodrome, Beaune-Tailly, 1986.
Bareš, M.- Lička, M.- Růžičková, M. 1981: K technologii neolitické keramiky, Sborník NM A 35, 137-228.
Beranová, M. 1993: Versuche zur vorgeschichtlichen und frühmittelalterlichen Landwirtschaft. Pokusy k pravěkému a časně středověkému zemědělství, Památky archeologické 84, 97-119.
Bingelli, M. a M. - Müller, F. 1996: Bronzegiessen im Garten des Museums, Archäologie der Schweiz 19, 2-8.
Drescher, H. 1958: Der Überfangguss, Mainz.
Faivre, A. 1994: Du minerai a l objet. Recherches expérimentales sur la chaine opératoire (l expérimentation de Saintes 1992), in : La sidérurgie ancienne de l Est de la France dans son contexte européen. Archéologie et archéometrie, Paris 167-171.
Flotz, E. 1980: Guss in verlorener Form mit Bleimodellen?, Arch. Korrespondenzblatt 10/4, 345-349.
Furmánek, V. - Pieta, K. 1985: Počátky odievania na Slovensku, Nitra 1985.
Goldmann, K. 1981: Guss in verlorener Sandform - das Hauptverfahren alteuropäischer Bronzegiesser?, Arch. Korerespondenzblatt 11/2, 109-116.
Herdits, H. - Keen, J. - Steinberger, M. 1995: Wie kommt das Zinn in die Bronze? Ein Beitrag zur experimentellen Archäologie, Archäologie Österreichs 6-1, 78-85.
Charvát, P. 1990: Pallium sibi nullatenus deponatur. Textilní výroba v raně středověkých Čechách, Archaeologia Historica 15, 67-86.
Kostelníková, M. 1972: Nejstarší doklady o lnářství v Čechách a na Moravě, Studie AÚ ČSAV v Brně 4, Praha.
Kovárník, J. 1983: K výrobní technologii neolitické keramiky, Sborník Fil. fakulty Brněnské university, E 27, 103 sq.
Lička, M. - Mach, Z. 1992: Experimentální výpal v replice pravěké hrnčířské pece, Časopis NM 161/3-4, 65-75.
Merluzzo, P. - Fourrieres, C. 1995: Les premieres étapes du travail du fer en foyer de forge selon des procédés traditionnels japonais, in Paleometalurgie du Fer et cultures, Paris, 71-86.
Meurers-Balke,J. 1985: Experimente zum Anbau und Verarbeitung prähistorischer Getreidearten, Archäologische Informationen 8-1, 8-17.
Pavelčík, J. 1983: Eneolitická hrnčířská pec z Hlinska u Lipníku, Archeologické rozhledy 35, 361-371.
Pavlů, I. 1996: Pottery origins. Initial Forms, Cultural Behavior and Decorative Styles, Praha.
Peškař, I. 1988: Hrnčířské pece z doby římské na Moravě, Památky archeologické 79, 106-169.
Pleiner, R. 1988: Brennversuche in einem nachgebildeten slawischen Töpferofen, Slovenská archaeologia XXXVI-2, 299-307.
Pleinerová, I. 1995: Ein frühslawischer Getreidesilo in Březno, Nordwestböhmen, Experimentelle Archäologie, Oldenburg, 57-63.
Radwan, M. - Pleiner, R. 1963: Polnisch - tschechoslowakische Schmelzversuche in den Rennöfen der römerzeitlichen Bauarten, Archeologické rozhledy 15, 47-71.
Schlabow, K. 1937: Germanische Tuchmacher der Bronzezeit, Neumünster.
Schlabow, K. 1962: Gewbe und Gewand zur Bronzezeit, Neumünster.