Archeologický výzkum mohylových pohřebišť pomocí geofyzikální prospekce


Hlavní řešitel na KAR: PhDr. Petr KRIŠTUF, Ph.D.
Číslo projektu:0

SPOLUŘEŠITELÉ:
CHARAKTERISTIKA PROJEKTU:

Úvod
Projekt "Archeologický výzkum mohylových pohřebišť pomocí geofyzikální prospekce" je zaměřen na poznání využití mohylových pohřebišť v pravěku.
Mohylová pohřebiště byla v rámci české archeologie zkoumána minimálně od 19. století, ale jednotlivé případy prokopávání mohylových plášťů musíme předpokládat již dříve. Tento výzkum se v podstatě až do současnosti soustředil na jednotlivé mohyly a byl vždy spojen s invazivním odkryvem, který významně poničil nebo zcela destruoval jednotlivé mohyly.
Trendy v archeologii v posledních desetiletích vedly k zastavení destruktivních výzkumů neohrožených lokalit a k zaměření na památkovou ochranu mohylových pohřebišť. V posledních letech se tak začíná ve výzkumu mohylových pohřebišť prosazovat trend využití nedestruktivních archeologických metod, který se v posledních desetiletích výrazně prosazuje v celé archeologii. Na předních místech nedestruktivně koncipovaného výzkumu mohylových pohřebišť v Čechách stojí v posledních letech především Archeologický ústav AVČR v Praze a také katedra archeologie FF ZČU v Plzni, kde se v rámci výzkumného záměru „Opomíjená archeologie“ (MSM 4977751314) řeší několik takto koncipovaných projektů.
Celkově se však dá říci, že omezení destruktivních archeologických aktivit na mohylových pohřebištích znamenalo výraznou regresi výzkumů zaměřených na tento typ památek. Nedestruktivní výzkum totiž nemá takový interpretační potenciál jako výzkum destruktivní, neboť se při něm nezískávají movité artefakty, na kterých je založeno chronologické a typologické členění a většina archeologického poznání obecně. Navíc se nedestruktivní výzkum mohylových pohřebišť doposud soustředil především na vizuální povrchový průzkum.
V posledních 2 letech bylo katedrou archeologie FF ZČU v Plzni ve spolupráci s Archeologickým ústavem AVČR v Praze provedeno několik geofyzikálních měření na mohylových pohřebištích. Tato měření byla plošně malého rozsahu, ale přesto přinesla několik závažných zjištění.
1. plošně omezený výzkum nevede k relevantním výsledkům. Je tedy třeba zkoumat větší plochy nebo celá pohřebiště. Zjištěné anomálie poté můžeme interpretovat v širším kontextu.
2. geofyzikální výzkum v lesním prostředí má svá specifika, která se týkají jednak samotného měření a jednak interpretace naměřených hodnot. Metodiku geofyzikálního měření v tomto prostředí je proto třeba dále propracovávat.
Předkládaný projekt navazuje na tato poznání získaná během řešení výzkumného záměru.

Cíle projektu
Projekt bude řešit otázky spojené s využitím mohylových pohřebišť v pravěku. Snaží se přispět k poznání lidských aktivit probíhajících v pravěku v prostoru mohylových pohřebišť. Předmětem studia bude jak proces samotného budování mohylových pohřebišť, tak případné další aktivity, které mohly probíhat v prostoru mohylníků. Z tohoto důvodu budou prozkoumány rozsáhlé plochy mohylových pohřebišť (v řádech několika hektarů), kde budou vyhledávány pozůstatky lidských aktivit skrytých dnes pod povrchem země. V tomto směru projekt navazuje na projekt „Budování mohylových pohřebišť a využití jejich prostoru v pravěku, který je řešen v rámci výzkumného záměru „Opomíjená archeologie“.
Projekt se dále zaměří na studium samotných mohyl. Mohyly z pravěkých období jsou často vršeny z hlíny, ovšem vnitřní hrobové konstrukce bývají budovány z kamene. Tyto kamenné konstrukce mohyl byly zkoumány a popsány na základě destruktivních archeologických odkryvů. Ovšem ukazuje se, že rozsah a tvar kamenných konstrukcí mohyl lze poměrně úspěšně zkoumat i pomocí geofyzikálních metod. Dalším cílem projektu je proto výzkum tvaru a rozsahu kamenných mohylových konstrukcí, jejich dělení a interpretace.
Jak již bylo naznačeno geofyzikální průzkum větších zalesněných ploch nebyl zatím v naší archeologii realizován. Menší průzkumy ale ukazují, že použití geofyzikálních metod v lesním prostředí je spojeno se specifickými problémy. Nejedná se pouze o problémy s prostupností lesního porostu při měření, ale především o ovlivnění měření nerovností terénu, kořenovým systémem, popřípadě podložím, které v lesním prostředí, kde se nevytvořila dostatečně mocná souvrství, značně zkresluje výsledky měření. Cílem projektu je tedy též vypracování metodiky geofyzikálního průzkumu v lesním prostředí.
Jelikož geofyzikální metody jsou silným nástrojem současné nedestruktivní archeologie a dá se předpokládat jejich další rozvoj, je logické, že seznámení s těmito postupy je součástí vysokoškolské výuky budoucích archeologů na KAR FF ZČU v Plzni. Vzhledem k tomu, že v rámci stávajících kurzů není možné posluchačům umožnit praktická cvičení, ve kterých by si v terénu vyzkoušeli své teoretické poznatky, chceme v rámci projektu umožnit zájemcům z řad studentů archeologie získat praktické zkušenosti s terénním geofyzikálním měřením.

Metoda
Pro řešení projektu bude vybráno několik mohylových pohřebišť především v západních a jižních Čechách. Předpokládáme, že v rámci projektu budou zkoumána 4 mohylová pohřebiště, ale výsledný počet není definitivní.
Výběr mohylových pohřebišť proběhne v prvních týdnech řešení projektu a to podle stavu mohylníku a vegetace. Výběr však nebude omezen pouze těmito kritérii, ale především cíly projektu. Proto budou vybrány jak větší mohylníky, u kterých lze předpokládat delší vývoj a využívání, tak mohylníky malé, které jsou výsledkem pohřebních aktivit menší komunity a neměly delší vývoj. Důležitým kritériem je též zachovalost mohylových plášťů. Jelikož výzkum bude zaměřen i na poznání vnitřních konstrukcí mohyl, budou pro průzkum zvoleny nejen mohyly porušené novodobou aktivitou (drtivá většina všech známých mohyl), ale i mohyly dosud zachovalé. Podle předběžného průzkumu by k řešení projektu mohla být využita například mohylová pohřebiště Javor (k. ú. Kornatice, okr. Plzeň-jih), Kyjovský les (k. ú. Radčice, okr. Plzeň-město) nebo mohylník č. 104 (k. ú. Písecká Smoleč, okr. Písek).
Postup terénních prací na každém mohylovém pohřebišti bude zahájen výběrem plochy, která bude zkoumána. U menších pohřebišť lze uvažovat o možnosti prozkoumat celý prostor pohřebiště, ale u rozsáhlejších nekropolí není takovýto postup reálný.
Po vytyčení zkoumané plochy bude tato geodeticky zaměřena a budou provedena geodetická měření jednotlivých mohyl. V některých případech (asi 2 pohřebiště) předpokládáme provedení detailního geodetického měření povrchu terénu, aby mohl být vytvořen digitální výškový model (DEM).
Vlastní geofyzikální měření vybrané plochy proběhne pomocí cesiového magnetometru, který je vhodný k vyhledávání zahloubených objektů s výplní odlišnou od okolí, ale i přepálených pozůstatků (žárové hroby) nebo kovových
artefaktů. Měření bude po celé ploše prováděno v profilech vzdálených od sebe 0,5 nebo 1 metr.
K odhalování tvaru vnitřních kamenných konstrukcí mohyl bude použito elektroodporového měření, které je vhodné právě pro řešení takovýchto úloh. Toto měření bude prováděno jen v prostoru plášťů mohyl a v jejich bezprostředním okolí, v síti 1 x 1 metr.
K měření budou využity geodetické a geofyzikální přístroje v majetku katedry archeologie FF ZČU v Plzni.
Zpracování dat proběhne v prostředí geografických informačních systému (GIS). Jedná se především o softwary ESRI ArcMap a Surfer. Zpracování proběhne v laboratořích katedry archeologie FF ZČU v Plzni, která disponuje licencemi na oba softwary.

Závěry projektu
Projekt byl zaměřen na poznání využití mohylových pohřebišť v pravěku a to především pomocí geofyzikální prospekce. Pro řešení tohoto projektu byla vybrána dvě mohylová pohřebiště. Jednalo se o lokality Javor-Hádky (okr. Plzeň-jih) a Písecká Smoleč-Dubový vrch (okr. Písek). V rámci projektu byl využíván cesiový magnetometr NavMag-5 katedry archeologie a aparatura na elektroodporové měření zapůjčená z Archeologického ústavu AV ČR. Na obou pohřebištích proběhl geofyzikální průzkum pomocí cesiového magnetometru v prázdném prostoru mezi dvěma mohylovými skupinami. Cílem bylo odhalit skryté antropogenní relikty, které by svědčily o využití tohoto prostoru v pravěku. Byly odhaleny anomálie, které ukazují na to, že prostorem v minulosti pravděpodobně protékala drobná vodoteč a vedla komunikace. Identifikována byla pravděpodobně i dnes již zcela zaniklá mohyla. Další bodové anomálie by mohly být pozůstatkem blíže nespecifikovaných lidských aktivit. Kromě cesiového magnetometru byla na lokalitě Písecká Smoleč-Dubový vrch aplikována i elektroodporová metoda, pomocí které jsme identifikovali kamennou konstrukci v jedné z mohyl. Jelikož v průběhu řešení byl nezávisle na tomto projektu poškozen cesiový magnetometr, který byl klíčovým přístrojem pro řešení projektu, nebylo možné dokončit některá měření nutná pro vyhotovení metodologické studie (měřitelný výstup 1). Tento výstup byl nahrazen publikací zabývající se metodou výpočtu objemu mohylových plášťů. Tato studie byla zpracována na základě dat shromážděných při průzkumu mohylového pohřebiště Javor-Hádky. Projekt přinesl zajímavá zjištění o využití prostoru mohylových pohřebišť a i přes technické potíže bylo učiněno několik důležitých metodologických poznatků.

DOKUMENTY:Prezentace:

Fotografie Fotografie Fotografie Fotografie Fotografie