AKTIVITY KATEDRY ARCHEOLOGIE V PLZNI V ROCE 2002

Katedra archeologie v Plzni (KAR), která letos vstoupila již do 5. akademického roku své existence, završila období svého formování reorganizací magisterského studia, do kterého se v tomto roce poprvé hlásili absolventi plzeňského bakalářského studia archeologie. V rámci této reorganizace se výrazně změnil magisterský studijní program, byly akreditovány nové předměty a přibylo větší množství nových externích přednášejících.

V současnosti v Plzni studuje archeologii celkem 155 studentů, z toho 118 v bakalářském stupni studia a 37 studentů magisterského studia. KAR nabízí více než 120 kurzů pro studijní plány jednotlivých ročníků a studentů. Vedle přednášek pro vlastní studenty jsou realizovány předměty pro ostatní studijní programy v rámci Fakulty humanitních studií.

Do hlavního pracovního poměru byla přijata A. Králová-Horáčková (tajemnice). Vedle nově přijatých pracovníků tvoří kolektiv katedry E. Neustupný (vedoucí), P. Vařeka (zástupce vedoucího), K. Nováček, L. Šmejda, J. Turek a sekretářka M. Zajícová. V době letních terénních výzkumů byli do termínovaného pracovního poměru přijati také J. Hložek a S. Růžičková. Vedle přednášejících v hlavním pracovním poměru se na zajištění výuky podílí také velké množství externistů: J. Anderle, M. Bárta, M. Bureš, M. Chytráček, P. Drda, T. Durdík, Z. Dragoun, D. Dreslerová, F. Frýda, M. Gojda, L. Jiráň, O. Kotyza, R. Křivánek, M. Lutovský, J. Macháček, Z. Měřínský, J.Militký, J. Musil, M. Oliva, I. Pleinerová, V. Podborský, A. Stejskal, J. Škabrada a N. Venclová.

Z nově realizovaných přednášek lze zmínit: kurs Z. Měřínského: Vybrané otázky raného středověku se vztahem ke střednímu Podunají; přednášku J. Macháčka: Metody zpracování rozsáhlých datových souborů; kurs Klimatologie O. Kotyzy nebo Pravěk středomoří od J. Turka.

Katedra (spolu s některými dalšími katedrami fakulty) získala nové prostory v Universitní knihovně v ulici Sady Pětatřicátníků 13, kde je rovněž studovna pro 30 osob a další knihovnické vybavení (vč. 5 on-line PC). Knihovna je přístupná každý pracovní den od 8.00 do 20.00, v pátek do 15.00. V souvislosti s katastrofální ztrátou knihovního fondu Archeologického ústavu v Praze získala KAR od Fakulty humanitních studií účelovou dotaci na rozšíření a zkvalitnění své knihovny. Díky této podpoře bylo pořízeno velké množství knih a periodik především z Velké Británie, Německa, Polska a Slovenska.

V červnu a září 2002 se konaly první obhajoby bakalářských prací a dále obhajoby magisterských diplomových prací, společně s příslušnými státními závěrečnými zkouškami. Zkoušky úspěšně složili a své bakalářské, respektive diplomové práce obhájili tito absolventi:

Bakalářské studium:

David Daněček: Neolitické rondely na území Čech.

Josef Hložek: Neolitická pohřebiště v Čechách.

Libor Janíček: Úvod do problematiky laténských pohřebišť v Čechách.

Miroslav Kovář: Zhodnocení gotickýcharchitektonických fragmentů z Břevnovského kláštera (K problematice interpretace zděných konstrukcí v archeologických pramenech).

Ľubomír Novák: Archeologie Vnějších Hebrid.

Jan Pohunek: Zvířecí symbolika v evropském pravěku.

Kateřina Postránecká: Archeologie Chebu.

Erika Průchová: Těžba zlata na Písecku.

Pavlína Schneiderwinkelová: Vývoj osídlení východní části Slavkovského lesa.

Martina Veselá: Prozkoumanost českých a moravských oppid.

Zuzana Vlčková: Masité milodary v pravěku.

Michal Vydra: Středověká keramika z odpadní jímky domu č.p. 235 v Plzni.

Eva Čedíková: Pohřební ritus českofalcké mohylové kultury střední doby bronzové v západních Čechách.

Miroslav Dvořák: Srovnání pohřebního ritu na území Čech a Slovenska v době laténské.

Olga Hartmanová: Novověké osídlení Krkonoš z pohledu archeologie.

Kateřina Hierátová: Experimenty s výrobou pravěké keramiky.

Kateřina Janurová: Pravěké osídlení západní části Českého středohoří.

Jana Knížáková: Soubor renesančních kachlů z tvrze Vlkošov.

Jiří Kubica: Pravěké lokality mezi Plzní a Domažlicemi.

Petr Lissek: Průzkum, dokumentace a zpracování středověkých a novověkých výrobních aktivit na území Národního parku České Švýcarsko.

Václav Miškovský: Pravěk na Českobrdsku.

Jan Pícka: Povrchový průzkum severovýchodního Nepomucka (okr. Plzeň-jih).

Sabina Růžičková: Význam lovné zvěře ve výživě evropských populací konce neolitu a počátku eneolitu.

Markéta Sochorová: Žárové pohřbívání v pravěku střední Evropy.

Pavel Šlézar: Středověká kolonizace vrchovin okresu Prostějov.

Marek Uherský: Těžba a zpracování pyritonosných břidlic v oblasti horní Berounky.

Jan Velek: Pohřebiště mladší doby hradištní na Plzeňsku.

Celkový počet obhájených magisterských prací tak stoupl na 38.

V roce 2002 realizovala KAR svou letní terénní praxi na dvou předstihových výzkumech a dvou výzkumných terénních projektech. A. Králová-Horáčková provedla záchranný výzkum neolitického sídelního areálu v místě budoucí výrobní haly Chotěšově (okr. Plzeň-jih). K. Nováček ve spolupráci se Západočeským institutem pro ochranu a dokumentaci památek, o.p.s. uskutečnil výzkum pěti městský parcel ohrožených přístavbou k budově Okresního soudu v Tachově. Časově a prostorově omezené výzkumné projekty, hrazené z prostředků Západočeské University v Plzni, realizovali J. John a L. Šmejda v okolí Šťáhlav (okr. Plzeň-jih). L. Šmejda provedl revizní výzkum reliktu mohyly zkoumané v 19. století F. X. Francem. J. John zkoumal souvrství suťového kužele na úpatí skalního výchozu s pravěkou výšinnou lokalitou a středověkým hradem Lopata.

Letní praxe se v rámci svého studijního pobytu (uskutečněného na základě EU programu Erasmus/Socrates) zúčastnili také studenti archeologie z university v Uppsale a v rámci spolupráce s University of Illinois v Chicagu jedna studentka z U.S.A. Studenti se dále v rámci své podzimní praxe a laboratorních cvičení podílejí na zpracování a digitalizaci terénní dokumentace a přípravě nálezových zpráv z výše uvedených výzkumů.

Vědecká aktivita zaměstnanců katedry je vedle bohaté publikační činnosti (viz osobní bibliografie na webové stránce KAR) především soustředěna v řešení grantových projektů „Archeologický potenciál Čech – Riziko archeologického výzkumu “ na kterém se KAR podílí společně s Archeologickým ústavem AVČR v Praze a grant GAČR „Struktura sídlištního areálu z mladší doby bronzové“ (komplexní analýza lokality v Praze - Hostivaři, hlavní řešitel P. Vařeka ve spolupráci s Arú AVČR v Praze a společností Archaia Brno). L. Šmejda, A. Králová-Horáčková pracují společně s M. Chytráčkem na řešení grantového projektu GAČR "Sídlištní struktury přelomu doby bronzové a železné jako odraz hlubších změn v historickém vývoji".

V tomto roce KAR uspořádala dvě studentské exkurze. Ve spolupráci s M. Gojdou byl nad krajinou středních Čech v rámci přednášky o letecké prospekci uskutečněn cvičný let hornoplošníkem Cessna Archeologického ústavu v Praze,. Další exkurzi uspořádal K. Nováček do prostoru Šťáhlavského polesí.

KAR v roce 2002 navštívili a zde přednášeli Dr. C. Kusimba, Dr. Chr. Meyer, Dr. J. Peška a Prof. S. Weinbergerová.

Archeologická společnost při Katedře archeologie v Plzni (ArS) rozvíjí i nadále velmi bohatou činnost. I v tomto roce pokračoval cyklus pravidelných úterních přednášek pořádaný ve spolupráci se Západočeským muzeem, které pro studenty archeologie a plzeňskou veřejnost připravili hostující přednášející pozvaní z České republiky i ze zahraničí. Ars dále uspořádal studentskou exkurzi do archeologického parku Gabreta v Horním Bavorsku a do archeologického muzea Boiotro v Pasově.