Keramika

Lubor Smejtek – Pavel Vařeka

            Keramika představuje nejpočetnější druh nálezů na zkoumané lokalitě (125.000 zlomků). Právě sídliště knovízské kultury se vyznačují velkým bohatstvím nálezů keramiky, jejíž zpracování představuje velmi náročný úkol (cf. např. Bouzek – Koutecký – Neustupný 1966; Hrala – Pleinerová 1988; Koutecký 1970; Koutecký 1987). Vzhledem k rozsahu souboru a k cílům výzkumného projektu nebylo možné aplikovat tradiční způsob zpracování a bylo nezbytné vytvořit formalizovaný deskriptivní systém a databázi.

Vlastní zpracování bylo rozděleno do dvou částí, kterým odpovídají též 2 dílčí databáze. První část zahrnuje vyhodnocení metrických vlastností keramiky a některých dalších vlastností, které je možné sledovat na každém zlomku (úprava povrchu, přepálení, abraze, výpal atd.). Tato časově náročná práce byla realizována se studenty archeologie KAR ZČU v Plzni. Pod vedením archeologa strávili studenti více než 5.000 hodin deskripcí každého zlomku keramiky podle jednotného systému. Výsledkem byla data ve vyplněných formulářích, která byla následně vkládána do databáze. Ve druhé etapě byly vyhodnoceny všechny typologicky posuzovatelné keramické nálezy z plochy 7, která představuje vzorek 1/5 celé zkoumané plochy. Z ostatních částí lokality byly vyhodnoceny pouze zlomky přiřaditelné keramickým tvarům (druh nádob, příp. typy a varianty) a všechny posuzovatelné nálezy byly datovány. Tato data byla vložena do druhé databáze.

Deskriptivní systém a databáze

Metrické a další vlastnosti posuzovatelné na každém zlomku

            Předpokladem pro realizaci deskripce byla laboratorní příprava, při které byly všechny typologicky posuzovatelné zlomky označeny v rámci jedné stratigrafické jednotky (vrstva výplně objektu) či prostorové jednotky (část nadložní vrstvy v sondě 5 x 5 m či sektoru 1 x 1 m) označeny číselnou řadou. V databázi je pak možno propojit metrické a další vlastnosti zpracované studenty KAR v první etapě s typologickými vlastnostmi zpracovávanými v druhé etapě (popisování střepů realizováno v laboratoři spol. Archaia). Zlomky dále typologicky neposuzovatelné (tzv. „atypické“ fragmenty např. z nezdobených výdutí atp.) byly označeny „virtuálními“ čísly navazující na řadu „reálných“ čísel. Fragmenty byly seřazeny a číslovány,  nebyly však označeny na střep napsaným čísel jako tzv. „typické“; případnou revizí zpracování jsou dohledatelné podle nezaměnitelných metrických vlastností (max. délka, hmotnost, tloušťka atd.). Při zpracování studenti vkládali tzv. „typické“ zlomky určené pro další etapu zpracování v rámci sáčků do zvláštních obalů a sáčky obsahující takové zlomky označili. Tato příprava výrazně usnadnila „typologické“ vyhodnocení keramiky.

V deskriptivním systému a databázi představuje každý zlomek jeden záznam. U každého jedince byly popisovány tyto vlastnosti:

Deskriptivní systém knovízské keramiky (metrické a další vlastnosti posuzovatelné u každého fragementu)

1)      Plocha střepu

U každého zlomku byla určena plocha přiřazením do jedné ze 12 velikostních kategorií (1 - 1 cm², 2 - 4 cm², 3 - 9 cm², 4 - 16 cm², 5 - 25 cm², 6 - 36 cm², 7 - 49 cm², 8 - 64 cm², 9 - 81 cm², 10 - 100 cm², 11 - 121 cm², 12 - > 144 cm²; pro měření byla využívána šablona se čtverci o dané ploše).

2)      Maximální rozměr střepu (mm)

3)      Síla střepu (mm)

4)      Hmotnost střepu (g)

5)      Rozšlapaný/nerozšlapaný

Stanovení kategorií“rozšlapaný“/“nerozšlapaný“ zlomek poskytuje další informaci při studiu intenzity využití ploch sídlištního areálu (komunikačně pasivní a aktivní zóny). Nerozšlapaný střep představuje fragment ležící v relativně měkkém podkladu (hlína), který by se při našlápnutí bosou nohou či nohou v měkké obuvi rozlomil. Střep takových vlastností, který by se za těchto podmínek dále nefragmentarizoval, je „rozšlapaný“ (cf. Meduna 1992). Tato kategorie významně doplňuje metrické informace (i střep velkých rozměrů, např. silnostěnné dno, může být „rozšlapaný“ neboť je plochý).

6)      Omletý/neomletý (ostré lomy)

Určení abraze zlomku – neomleté zlomky mají ostré lomy, ostatní vykazují různý stupeň abraze

7)      Nepřepálený/přepálený

Evidence výrazně přepálených fragmentů (natavení zrnek neplastických složek hrnčířské hmoty, deformace nádoby, někdy dokonce keramika představuje téměř struskovitou hmotu)

8)      Barva (světlá/tmavá – oxidační/redukční výpal)

Evidence barvy (převažujícího výpalu v oxidačním či redukčním prostředí) na vnitřní a vnější straně

9)      Úprava povrchu

Deskripce způsobu úpravy povrchu střepu na vnitřní a vnější straně (v závorce způsob označení ve formuláři)

9.1. Bez úpravy (0)

9.2 Prstování (PR)

9.3. Dřívkování (DR)

9.4. Špachtlování (SP)

9.5. Hřebenování (HN)

9.6. Hrubý povrch (HR)

9.7. Hlazený povrch (HLA)

9.8. Leštěný povrch (LE)

9.9. Tuhování (TU)

9.10. Žlábkování (ZL)

9.11 Erodovaný povrch – neurčitelná úprava (*)

10. Keramická třída

Určení vlastností keramického materiálu – jemné zboží (velmi drobné neplastické složky, tenkostěnné zboží), středně hrubé (středně velké neplastické složky), hrubé (velké množství velkých neplastických složek, silnostěnné hrubé zboží)

Deskripce morfologie a typologie

            Pro druhou etapu zpracování keramiky byly vytvořen deskriptivní systém, jehož cílem je postižení dalších vlastností, které můžeme sledovat na tzv. „typických“ zlomcích (celé nádoby – větší zlomky, které umožňují studovat morfologii, fragementy okrajů, den, uch, zdobených zlomků). Formalizovaná deskripce těchto formálních umožní databázové vyhodnocení a následné prostorové a další multivariantní analýzy.

Deskriptivní systém knovízské keramiky (typologie)

A) Zachovalost keramického nálezu

10                  nádoba (kompletní)

11                  2/3 nádoby či více, dochován celý profil

12                  méně než 2/3 (min. ½), celý profil

20                část nádoby

21                méně než ½ nádoby, celý profil

22                okraj, hrdlo, stěna; neúplný profil

23                okraj a hrdlo

24                okraj a stěna

30                okraj

31                zdobený okraj

32                okraj s uchem

40                hrdlo

41                hrdlo s částí stěny

42                hrdlo s uchem

50                stěna

51                stěna, ostře profilovaná

52                stěna s uchem

60              dno

61              dno s částí stěny

70              ucho

80              výčnělek

B) Morfologie nádoby

Tvar/typ/varianta

0             neurčitelný

1             amfora

                1.1           s válcovitým až mírně kónickým hrdlem

                1.2           s mírně esovitě prohnutým hrdlem

                1.3           s vysokým kónickým hrdlem

                1.4           s vysokým mírně esovitě prohnutým hrdlem

                1.5           s etážovitým hrdlem

                1.6           s etážovitým hrdlem a kónickým (zdobeným podhrdlím)

                1.7           s válcovitým až mírně kónickým hrdlem (typ Zdice)

                1.8           s nálevkovitým hrdlem a kónickým (zdobeným) podhrdlím

2             dvojkónická nádoba (okřín)

                2.1           s ostrým lomem a téměř válcovitou horní částí

                2.2           s ostrým lomem, nízkým spodkem a převislou horní částí

                2.3           s oblým lomem, nízkým lomem a náznakem převisu

                2.4           s oblým lomem, esovitou horní částí a prohnutým zúženým spodkem

                2.5           s oblým lomem a širším kónickým spodkem

                2.6           s širokou výdutí

                2.7           miniaturní dvojkónická nádobka

3             zásobnice

                3.1 vejčitá zásobnice

                3.2 amforovitá zásobnice

                               3.2.1        s válcovitým hrdlem

                               3.2.2        s nálevkovitým hrdlem

                               3.2.3        s kónickým hrdlem

4             hrnec (vejčitá nádoba)

                4.1           hrnec s uchy(květináč)

                4.2           hrnec s válcovitým hrdlem

5             koflík

                5.1           kónický

                5.2           polokulovitý

                5.3           s esovitou profilací

                5.4           s odsazeným hrdlem

                5.5           miskovitý (lovosický koflík)

                5.6           s odsazeným válcovitým hrdlem (štítarský)

6             mísa

                6.1           kónická

                               6.1.1        s přímými stěnami

                               6.1.2        s mírně oblými stěnami

                6.2           s esovitými stěnami

                               6.2.1        vyšší

                               6.2.2        nízká široká

                6.3           hluboká baňatá s esovitými stěnami

                               6.3.1        s plynule mírně rozevřeným okrajem

                               6.3.2        s výrazně odsazeným rozevřeným okrajem (štítarská)

                6.4           s odsazeným nálevkovitým hrdlem („attinská“)

                6.5           široká s odsazeným nálevkovitým hrdlem a vyhnutým hráněným okrajem

                6.6           široká s odsazeným vysokým nálevkovitým hrdlem (štítarská)

6.7           mísa s oblými stěnami a ostře odsazeným hráněným okrajem

                6.8           s esovitou profilací a zesíleným okrajem       

                6.9           s esovitou profilací

7             koflík/mísa

                7.1           kónická s přímými stěnami

                7.2           kónická s mírně oblými stěnami

8             džbánek

9             zvláštní tvary

                9.1           cedník

                9.2           miniaturní nádobka

                9.3           vykuřovadlo

C) Okraj

typy 1 – 25 (cf. kresebný typář)

D) Hrdlo

10                  válcovité

11                  válcovité, plynule profilované

12                  válcovité, ostře odsazené od těla

20      kónické

21      kónické, plynule profilované

30                  nálevkovité

31                  nálevkovité, ostře odsazené od těla

32                  nálevkovité, ostře odsazené od těla

40                  esovité

41                  esovité, plynule profilované

42                  esovité, ostře odsazené od těla

E) Tělo

1                     stěna oblá nebo rovná

2                     stěna zalomená

F) Dno

                typ          varianta

1.0                rovné

1.1                s ostrou hranou

1.2                s oblou hranou

2.0                konkávní

2.1                s ostrou hranou

2.2                s oblou hranou

3.0                dutá nožka

G) Ucho

                typ          varianta

1.0                páskové

1.1                vertilálně žlábkované

1.2                zdobené

2.0                tyčinkovité

2.1                kruhový průřez

2.11         kruhový průřez                    + zdobení

2.2                oválný průřez

2.21         oválný průřez                       + zdobení

2.3                nepravidelný průřez

2.31         nepravidelný průřez            + zdobení

3.0                hráněné

3.1                střechovité

3.11         střechovité                           + zdobené

3.2                fasetované

3.21         fasetované                           + zdobené

Umístění ucha

1                     okraj – hrdlo

2                     okraj – tělo

3                     hrdlo

4                     hrdlo – tělo

5                     tělo

6                     jiné

H) Výzdoba okraje

1                     tordování

2                     jemné rytí (šrafování)

3                     prstem

4                     nehtem

5                     šikmé přesekávání

6                     důlky

7                     promačkávání

I) Výzdoba zahloubená

                skupina                 typ                         varianta

1.0.0            lineární

1.1.0                       hrubé rýhování

1.1.1                                   nepravidelné

1.1.2                                   vějířovité

1.1.3                                   mřížkovité

1.1.4                                   kosočtverečné

1.1.5                                   klikatkovité

1.1.6                                   žebříčkovité

1.1.7                                      

1.1.8                                       

1.1.9                                      

1.2.0                       jemné rýhování

1.2.1                                   horizontální rýhy

1.2.2                                   vertikální rýhy

1.2.3                                   šikmé rýhy

1.2.4                                   krokve

1.2.5                                   šrafované trojúhelníky

1.2.6                                   šrafované trojúhelníky složené (“vlčí zuby”)

1.2.7                                   šrafované kosočtverce nebo kosodélníky

1.2.8                                   klikatky

1.2.9                                   “rybí kost”

1.2.10                                “přesýpací hodiny”

1.2.11                                půlobloučky

1.2.12                                kruhy

1.2.13                                1+2

1.2.14                                1+4

1.2.15                                 

1.2.16                                 

1.2.17                                 

1.2.18                                 

1.2.19                                 

1.2.20                                 

1.3.0                                    široké mělké žlábkování

1.3.1                       horizontální

1.3.2                                   vertikální

1.3.3                                   šikmé

1.3.4                                   půlobloučky

1.3.5                                   kruhy

1.3.6                                   1+2

1.3.7                                    

1.3.8                                    

1.3.9                                    

1.4.0                                    úzké (hluboké) žlábkování

1.4.1                       horizontální

1.4.2                                   vertikální

1.4.3                                   šikmé

1.4.4                                   půlobloučky

1.4.5                                   kruhy

1.4.6                                   1+2

1.4.7                                    

1.4.8                                    

1.4.9                                    

1.5.0                                    jednotlivé úzké žlábky (žebra)

1.5.1                       vertikální

1.5.2                                   horizontální

1.6.0                                    zvlněný povrch

bodová

2.0.0             

2.1.0                                    důlky

2.1.1                       malé

2.1.2                                   velké

2.2.0                                    obrvení

2.2.1                       šikmé rýžky vpravo

2.2.2                                   šikmé rýžky vlevo

2.2.3                                   svislé rýžky

2.2.4                                   radýlko vpravo

2.2.5                                   radýlko vlevo

2.2.6                                   radýlko svisle

2.2.7                                   vpichy

2.3.0                                    kolky

2.4.0                                    nehtování

2.5.0                                    přesekávání

J) Výzdoba plastická

                skupina                 typ                         varianta

1.0.0            lišta

1.1.0                       hladká

1.1.1                                   oblá

1.1.2                                   hráněná

1.2.0                       zdobená

1.2.1                                   promačkávaná

1.2.2                                   příčně přesekávaná

1.2.3                                   šikmo přesekávaná

1.2.4                                   nehtovaná

1.2.5                                   se spojitými důlky

1.2.6                                   se samostatnými důlky

1.2.7                                   vypichovaná

1.2.8                                   kolkovaná

1.2.9                                   promačkávaná

2.0.0            žebro

2.1.0                       horizontální

3.0.0            vypnulina

4.0.0            výčnělek (pupek)

K) Složený motiv (cf. typář)

L) Umístění výzdoby

10                  okraj

11                  okraj – hrdlo

12                  okraj – hrdlo – tělo

13                  okraj – tělo

14                  okraj zevnitř

15                  okraj – hrdlo zevnitř

20                  hrdlo

21                  rozhraní hrdla a těla

22                  hrdlo – tělo

23                  hrdlo zevnitř

30                  tělo

31                  horní část těla

32                  dolní část  těla

33                  tělo zevnitř

34                  dolní část těla zevnitř

40                  dno

41                  dno zevnitř

50                  ucho

0              jinde

Rozbor keramických nálezů

Metrické vlastnosti, četnosti, abraze, přepálení keramiky

            Na zkoumané ploše bylo odkryvem získáno celkem 125.311 nálezů keramiky (1.372,5 kg; jedná se výlučně o zlomky; jen 1 nádoba byla nalezena vcelku). Tyto fragmenty byly nalezeny pouze při vlastním odkryvu probíráním hlíny. Další drobné a velmi drobné zlomky poskytla flotace 3.901 vzorků (po cca 4 kg); jejich zpracování však nebylo zahrnuto do tohoto projektu (vyhodnocení artefaktů z plavení bude řešeno jako samostatná tématika, která může poskytnout cennou kontrolu efektivity získávání nálezů při tradičním odkryvu).

            Jednou ze základních otázek, kterou výzkum řešil, byla výpovědní hodnota kulturních vrstev, které se na sledované lokalitě dochovaly a mohly být proto plošně zkoumány. Pokud srovnáme množství keramických nálezů, které pocházejí ze souvrství a které pocházejí z výplní zahloubených objektů, je význam a potenciál kulturních vrstev v nadloží zcela zřejmý. Z vrstev pochází celkem 94,7 % nálezů keramiky (118.710 ks) a zbývajících 5,3 % (16.161 ks) poskytly výplně knovízských objektů (obdobné výsledky zjišťujeme i u dalších druhů artefaktů a ekofaktů; zcela okrajově jsou zastoupeny keramické nálezy z objektů jiných období – celkem 440 ks). Tento nálezový soubor umožňuje též velmi přesně odhadnout, kolik zlomků keramiky mohlo být nalezeno při tradiční metodě odkryvu. Ve spodní části výplní objektů zasahujících pod úroveň sprašového podloží by se po případné skrývce mechanizací nalezlo cca 2.600 zlomků, tedy pouhá 2 % všech keramických nálezů na lokalitě.

Naprostou většinu nálezů keramiky tvoří drobné zlomky. U keramiky z vrstev činí 97,3 % zlomky o velikosti do 16 cm² a u nálezů z výplní objektů drobné zlomky představují zlomky této velikostní kategorie 85,76 %. U keramiky z výplní, kde zjišťujeme větší množství větších zlomků než ve vrstvách, bylo nalezeno jen 90 fragmentů větších než 100 cm².

            Zajímavé výsledky poskytuje vyhodnocení keramických fragmentů s ostrými lomy a zlomků se stopami abraze. Zatímco ve vrstvách zjišťujeme 85 % omletých zlomků a jen 15 % ostrohranných, ve výplních objektů je vzájemný poměr opačný: 89,5 % fragmentů mělo ostré lomy a jen 10,5 % bylo abradovaných.

U zlomků jsme sledovali též materiál, členěný do tří kategorií (viz výše). Zcela převažovalo středně hrubé keramické zboží, jehož podíl dosahoval dvě třetiny (ve výplních objektů 69,1 %, ve vrstvách 78,3 %). Méně početné bylo hrubé zboží (ve výplních objektů 22,7 %, ve vrstvách 13 %) a následovalo jemné zboží (ve výplních objektů 8,2 %, ve vrstvách 8,7 %).

            Na celkový objem nálezů keramiky byly zcela ojediněle zjištěny silně přepálené střepy (natavení zrnek neplastických složek, deformace nádoby; celkem 1.102 zlomků), které mohou indikovat výrobu keramických nádob na lokalitě nebo požárové zánikové procesy dřevohlinitých staveb. Prostorová distribuce přepálených zlomků dokládá výraznou kumulaci v severovýchodní části plochy, cca 30 m od předpokládaného jádra sídliště (v této části plochy nebyly zachyceny žádné zahloubené objekty a též nálezy keramiky jsou ve srovnání s jinými částmi plochy nepočetné).

Četnost keramiky v jednotlivých druzích objektů

            Zajímavé výsledky přináší sledování četnosti nálezů v jednotlivých druzích objektů. Mezi objekty s největším množstvím nálezů keramiky se řadí sloupové/kůlové jamky, válcovité zásobní jámy, zvonovité zásobní jámy a mělké jámy všech typů (celkem 80 % keramiky z objektů).

V horizontu 1 (celkem 5.085 ks keramiky z objektů) bylo ve sloupových/kůlových jamkách nalezeno 395 fragmentů keramiky (7,8 % všech fragmentů z výplní jam hor. 1, nálezy od 0 do 49 ks; průměrně 13,6 zlomků na jamku). Válcové zásobní jámy poskytly 1.120 zlomků (22 %, 122 – 587 ks; průměrně 108,52 zlomků na jamku). Ve výplních zvonovitých zásobních jam bylo zjištěno 2.614 zlomků (51,4 %, od 113 do 1911 ks, průměrně 373,3 zlomků na jámu; tento údaj zkresluje skutečnost, že některé jámy nebyly odkryty celé !) a v mělkých jamách celkem 408 zlomků (8 %, od 2 do 139 kusů; průměrně 136 fragmentů na jámu). 

Horizont 2 poskytuje mírně odlišné výsledky. Ve sloupových/kůlových jamkách se podařilo nalézt 1.553 zlomků (14,8 % všech fragmentů z výplní objektů hor. 2, nálezy od 0 do 123 zlomků, průměrně 18,5 zlomků na jamku). Ve válcových zásobních jamách bylo získáno 3.148 fragmentů (29,9 %, od 131 do 1.166, průměrně 223,1 zlomků), ve zvonovitých jamách 2.583 zlomků (29,9 %, od 10 do 814, průměrně 191,2 fragmentů) a mělké jámy poskytly 1.712 keramických zlomků (16,3 %, od 17 do 280, průměrně 191,2 ks).

Morfologie a typologie

            Detailnímu typologickému rozboru byly podrobeny všechny posuzovatelné nálezy z plochy 7. Z ostatních ploch (8 – 11) byly zhodnoceny pouze nálezy přiřaditelné keramickému tvaru (vyhodnocení morfologie – druh, typ, příp. varianta nádoby; ostatní typologické znaky nebyly posuzovány). Celkem se jedná o 4.639 keramických nálezů, z nichž 1.884 pochází z vrstev a 2.755 z výplní objektů. Chronologické zařazení bylo provedeno u posuzovatelných zlomků z celé plochy (chronologie keramiky podle Bouzek – Koutecký – Neustupný 1966; Hrala 1973). Přehled nálezů z objektů podává tabulka. V následující části se zaměříme na chronologicky zařaditelné nálezy.

Nálezy z vrstev

Amfory

Ve vrstvě 2a byly nalezeny 4 fragmenty přiřaditelné amforám, z nichž pouze u dvou lze přiřadit typům. V jednom případě je zastoupena amfora s vysokým kónickým hrdlem (typ 1.3) a amfora s vysokým mírně esovitě prohnutým hrdlem (typ 1.4), které je možno zařadit do stupně HaA1. Do vrstvy 2b náleží jediný zlomek amfory, který nelze dále typologicky zařadit.

Dvojkónické nádoby

Celkem 4 fragmenty dvojkónických byly nalezeny ve vrstvě 2a. Z posuzovatelných zlomků náleží jeden dvojkónické nádobě s oblým lomem, nízkým spodkem a náznakem převisu (typ 2.3), který řadíme do stupně HaA1. Další zlomek zastupuje dvojkónickou nádobu s oblým lomem a širším kónickým spodkem (typ 2.5) zařaditelný do stupně HaA2/B1. Zastoupena je též miniaturní dvojkónická nádoba, charakteristická pro lužickou kulturu (HaA). Jediný blíže typologicky nazařaditelný zlomek zjišťujeme ve vrstvě 2b.

Zásobnice

            Velmi početné byly zásobnice, ke kterým řadíme 382 zlomků (svými vlastnostmi se tyto nádoby řadí k morfologicky snáze rozpoznatelným). Do vrstvy 2a náleží 318 zásobnic, pouhých 7 však můžeme dále typologicky hodnotit. Ve všech případech se jedná o amforovité zásobnice (typ 3.2). Jednou je zastoupena zásobnice s válcovitým hrdlem a vysoko položenou výdutí (typ 3.2.1), která se řadí do staršího knovízu (BD/HaA1) a zásobnice s nálevkovitým hrdlem a sníženou širokou výdutí (typ 3.2.2), kterou lze zařadit do mladší fáze knovízské kultury (HaA2/B1). Ve dvou případech je zastoupena zásobnice s kónickým hrdlem (typ 3.3).

            Ve vrstvě 2b zjišťujeme 64 zásobnic, z nichž 1 představuje vejčitý tvar (typ 3.1).

Hrnce (vejčité nádoby)

            Celkem ve 22 případech byla zjištěna vejčitá nádoba (vrstva 2a – 18x, vrstva 2b – 4x)  a jen jediný zlomek z vrstvy 2a lze přiřadit tzv. hrnci s uchem (typ 4.1).
 

Koflíky

            Koflíky jsou zastoupeny 19 jedinci (vrstva 2a – 16x, vrstva 2b – 3 x). Koflík polokulovitého tvaru (typ 5.2) a koflík s odsazeným hrdlem (typ 5.4) nelze přesněji zařadit, představují zřejmě průběžné typy. Ke starším typům lze patrně zařadit koflík s ostrým lomem (typ 5.7) a do stupně HaB naopak náleží mladý štítarský tvar s odsazeným válcovitým hrdlem (typ 5.6).

Mísy

Ke snadněji určitelným tvarům na zlomkovém materiálu patří také mísy, kterých bylo identifikováno 162. Většina těchto nálezů patří vrstvě 2a (129 ks). Nejpočetnější  jsou mísy kónického tvaru (typ 6.1, celkem 18x), a to jak s přímými stěnami (typ 6.1.1, 3x), tak i s mírně oblými stěnami (typ 6.1.2, 13x), které nelze přesněji datovat. Do stupně HaA2/B1 řadíme zlomek attinské mísy (typ 6.4), širokou mísu s odsazeným nálevkovitým hrdlem (typ 6.5), a mísy esovité profilace (typ 6.8, 6.9). Ke štítarským tvarům (HaB1) náleží mísa s výrazně odsazeným rozevřeným okrajem (typ 6.3.2).

Ve vrstvě 2b zjišťujeme kónickou mísu s mírně oblými stěnami (typ 6.1.2), mísu s esovitými stěnami (typ 6.2) a tvary esovité profilace (typy 6.8, 6.9) stupně HaA2/B1.

            Celkem 247 zlomků je možno přiřadit koflíkům nebo mísám (převážně se jedná o okraje; vrstva 2a – 189x, vrstva 2b – 58x).

Další tvary

            V jediném případě zjišťujeme ve vrstvě 2a zlomek cedníku, jeho tvar však nelze určit.

Výzdoba

            Chronologicky citlivých výzdobných prvků zaznamenáváme několik pouze v nejbohatší vrstvě 2a. Do nejstarší fáze knovízské kultury se řadí hrubé rýhování spodních částí nádob. V našem souboru zjišťujeme rýhování nepravidelné (typ 1.1.1 – 3x), vějířovité (typ 1.1.2 – 4x), kosočtverečné (typ 1.1.4 – 1x) a žebříčkovité (1.1.7 – 1x). K mladším výzdobným prvkům (HaA2/B1) náleží široké mělké horizontální žlábkování na podhrdlí nebo plecích amfor (typ 1.3.1 – 2x) a úzké hluboké horizontální žlábkování (typ 1.4.1 – 5x).

Nálezy z výplní objektů

Amfory

            Celkem 5 blíže nezařaditelných zlomků amfor bylo nalezeno ve výplních objektů horizontu 1. Do horizontu 2 náleží 21 jedinců. Čtyřikrát byla zaznamenána amfora s válcovitým až mírně kónickým hrdlem (typ 1.1), kterou řadíme do stupně BD a v jednom případě amfora s vysokým kónickým hrdlem (typ 1.3) náležející stupni HaA1. K mladším typům náleží amfora s etážovitým hrdlem (typ 1.5) a amfora s etážovitým hrdlem a kónickým zdobeným podhrdlím (typ 1.6), které datujeme do stupně HaA2/B1.

Dvojkónické nádoby

            K tomuto tvaru lze přiřadit 2 fragmenty v horizontu 1 a 6 v horizontu 2 bez možnosti bližšího typologického určení.

Zásobnice

            Zásobnice náleží stejně jako u nálezů z vrstev k nejhojněji zastoupeným (určitelným) tvarům. Celkem byly zásobnice identifikovány ve 200 případech (horizont 1 – 51x, horizont 2 – 193x). V horizontu 1 zjišťujeme v jediném případě vejčitou zásobnici (typ 3.1) a ostatních 9 jedinců náleží amforovitým zásobnicím (typ 3.2). V 5 případech se podařilo určit zásobnici s nálevkovitým hrdlem a sníženou širokou výdutí (typ 3.2.2) z mladší fáze knovízské kultury (HaA2/B1).

            Horizont 2 s bohatšími nálezy poskytuje celkem 5 zástupců vejčité zásobnice (3.1) a 39 amforovitých zásobnic. Staršímu tvaru s válcovitým hrdlem (typ 3.2.1) lze přiřadit 5 kusů (BD/HaA1) a mladším tvarům s nálevkovitým hrdlem (typ 3.2.2) 29 kusů a s kónickým hrdlem (typ 3.2.3) jediný zlomek (HaA2/B1).

Hrnce (vejčité nádoby)

            Celkem 25x byly zaznamenány fragmenty hrnců. V horizontu 1 se ze 3 hrnců jediný řadí k tzv. květináči opatřenému uchem (typ 4.1). V horizontu 2 se ze 25 případů podařilo zjistit hrnce s uchem v 7x.

Koflíky

            Koflíky byly zastoupeny celkem 35 kusy, z nichž do horizontu 1 řadíme jediný blíže typologicky neurčitelný zlomek. Horizont 2 poskytnul bez typologicky neposuzovatelných kusů následující typy: kónický koflík (typ 5.1 – 2x), polokulovitý koflík (typ 5.2 – 1x), koflík s esovitou profilací (typ 5.3 – 8x) a koflík s odsazeným hrdlem (typ 5.4 – 7x). Ve všech případech se jedná o průběžné tvary, které nelze přesněji datovat.

Mísy

Mísy se podařilo zjistit celkem ve 116 případech (horizont 1 – 35x, horizont 2 – 81x). Ke kónickým mísám se řadí 5 kusů (typ 6.1), z nichž 2 náležejí kónické míse s mírně oblými stěnami (typ 6.1.2). Ve 4 případech byly doloženy mladší tvary – široká mísa s odsazeným vysokým nálevkovitým hrdlem (typ 6.5 – 2x) a mísa s esovitou profilací (typ 6.9 – 2x).

V horizontu 2 se ke kónickým mísám řadí celkem 20 kusů. Varianta s přímými stěnami byla zastoupena 1x (6.1.1), varianta s mírně oblými stěnami 15x (6.1.2) a u ostatních nebylo možno variantu určit. Mís s esovitými stěnami (typ 6.2) bylo zjištěno 6, z nichž 2 náležely vyšší variantě (6.2.1). Hluboké baňaté míse s esovitými stěnami náleží 1 zlomek (typ 6.3). Všechny tyto tvary jsou charakteristické pro knovízskou kulturu a nelze je přesněji chronologicky zařadit. Čtyřikrát byla nalezena attinská mísa s odsazeným nálevkovitým hrdlem (typ 6.4), která se řadí do stupně HaA2/B1. Mísa s oblými stěnami a ostře odsazeným hráněným okrajem s vnitřním fasetováním (typ 6.7) je doložena ve 3 případech a řadí se taktéž do stupně HaA2/B1. Do stejného stupně náleží také mísy s esovitou profilací (typ 6.8 – 2x, 6.9 – 1x).

            Celkem 70x byly zjištěny části nádob, které je možno přiřadit koflíkům nebo mísám (horizont 1 – 18x, horizont 2 – 52x).

Zvláštní tvary

            Ve 2 případech se podařilo nalézt fragmenty cedníků, 1 zlomek náleží keramickým miniaturám a 1 fragment vykuřovadlu.

Výzdoba

            Z množství zdobených fragmentů keramiky lze pouze malou část přesněji chronologicky zařadit. V horizontu 2 se setkáváme s horizontálními mělkými žlábky amfor (typ 1.3.1), které se objevují na podhrdlí a plecích amfor ve stupni HaA2/B1 (3x). Do stupně HaA1/A2 se pravděpodobně řadí půlobloučky na plecích amfory (typ 1.3.4, 1x). Výzdobným prvkem charakteristickým pro stupeň HaA2/B1 jsou úzké hluboké horizontální žlábky (typ 1.4.1) a naopak do starší fáze knovízské kultury se řadí schodovité plastické vertikální členění (typ 1.7). Jemné šikmé rýžky (obrvení) náleží do stupně HaA2/B1 a je charakteristické pro attinské mísy (typ 2.2.1 – 4x) a do stejného stupně se řadí také radélková výzdoba (typ 2.2.5 - 2x).